S Jarou Baborem z kapely Balderra jsme udělali menší projekt, který se musel stihnout skoro dvakrát rychleji. Bylo teda nutné určit si priority, a vzhledem k vikingské tematice a poctivé kresbě, jsem musel začít vymýšlet další postupy, jak práci optimalizovat, aby nevyzněla naprázdno, při tak krátkém termínu.
Nejdřív sem se poradil s mým kamarádem, ctěným bojovníkem Adamem, jehož rezavý vous, přílbu, meč a štít jsem si s dovolením vypůjčil pro vizualizaci našeho bojovníka, a který mi cennými radami pomohl rychle se zorientovat v základech odívání a motivech. Přesto jsme se klišé nemohli zcela vyhnout, už kvůli obsažnosti textu by to nebylo vhodné.
Dalším úkolem bylo, jak to nakreslit a naanimovat tak, aby to šlo udělat mnohem rychleji. Bohužel odpověď není nikterak účelnou nápovědou ani velkou moudrostí - v jednom člověku s dvěma rukama s kompletní animační rutinou nejde dosáhnout příliš velké úspory ani časové ani finanční, pokud nedojde k výrazné repetici znaků, objektů, recyklaci scénických prvků a zacyklení celého videa. Přesto se to docela podařilo, stihlo a snad to nevyzní ani zcela na prázdno. I menší a skromnější projekty mají právo na existenci i výrazné vizuální zpracování, třebaže prostorově a časově úsporné.
Barevnost a jednoduchou skladbu inspiruje věčně dokonalý Zeman. Prvky se inspirují přírodou a ornamentem z archeologických nálezů Skandinávie. Vlnobití a celkově vodní živel je např. pojat formou repetativních skákavých stylizovaných vln, které se přímo inspirují na vikingských kamenných rytinách pojednávající o dobyvačných výpravách. V jedné z úvodních scén tyto vlny poskakují v řadách pod bojovníkem na břehu, jako rozbouřené davy fanoušků na koncertu - ne zcela náhodný obraz. V dalších pak nesou na svých zádech celé lodě a ženou je zběsile kupředu do neznáma a rozpohybovávají starodávné scény z kamenů. Boj je zjednodušen na primitivní mávání zbraněmi ve vzduchu, tady sem se inspiroval přímo dětskými hrami, dřevárnami i rekonstrukcemi bitev, které mi v zásadě připadají stejného principu jako nejjednodušší dětské hry, a tedy i kouzelné v zápalu hry a jednoduchosti.
Samozřejmě se v rámci vizuálně odráží náboženský konflikt, změny světa, boje za zachování starého řádu, který končí obklíčením posledních bojovníků na místě budoucího pohřebiště. Jednoduché cykly, opakování scén s proměnou - křesťanská osada, hořící křesťanská osada, bojovník s přílbou, bez přílby, náboženské symboly inspirované starými šperky i kamenosochařstvím. Místa plná kulovitých a oválných kamenů si sebou nosím už řadu let v srdci jako vlastní vzpomínku na ledovci dalece roznesené kamenné solitery v skandinávských krajích. Hraní si s oparem, mlžnou scénickou zahálkou, která bez dalších optických berliček naznačí snovost, prostor, představivost i jistou neurčitost a neuchopitelnost. Naráží rovněž na moje vlastní vzpomínky a představy o severské minulosti a krajině. Tento prvek líčení prostorovosti a atmosféry asi budu používat častěji, neboť se mi zdá v tomto tipu práce jaksi autentičtější pro vlastní expresi a budování snových vzdušných a provzdušněných prostor.
