Katalog díla Tomáše Soukupa
Je tomu už téměř deset let, co zemřel můj kolega, výtvarník a školitel, který mě zasvěcoval do tajů pedagogického řemesla. Odešel nenadále, za dramatických okolností a nechal za sebou spoustu nevyřešených věcí jak v soukromém, tak v profesním životě. Některé projekty se dokončily, jiné vyšuměly, některá plátna zůstanou už navždy prázdná. Ale jeho památka žije a jsou lidé, kteří si jeho dílem mohou i dnes listovat a obdivovat se jeho symbolice a výrazu.
Každopádně mě kontaktovala jeho manželka Broňa, že bychom mohli nafotit jeho tvorbu za účelem webové prezentace, která měla být zacílená na rozebrání jeho díla. Pokoušel jsem se jí to nejdříve vymlouvat, nakonec jsme dali všechny složky a plátna dohromady a nafotili je v několika dnech. Řekl jsem si, že když už mám všechna ta data, bylo mi líto nesestavit z nich tiskový katalog, který by nějak aspoň trochu uceleně představil jeho práci a uchoval ji pro jeho nejbližší a několik přátel a známých. Broňa nadšeně souhlasila a nakonec to dokonce dopadlo tak, že vzniklo padesát katalogů. Dílo dodnes přežívá v archivu rodiny a jeho katalogizace zajistila jisté rozšíření v blízkém malém kruhu.
Katalog byl přesto vydán dost narychlo v roce 2017, kdy jsem neměl dost obsahu ani času vymáčknout z materiálu maximum. Už jen proto, že je to bolavé téma pro rodinu a pořád dotírat, ptát texty, deníky, diplomovou práci, přimlouvat se za sepsání životopisu truchlící vdově, to všechno je problematická, komplikovaná rovina práce, která jitří zranění a nepřináší náležité ovoce. Katalog tedy vyšel jen s jedinou stránkou textu, přepisem z Tomášova deníku a působil trochu prázdně i přes všechny obrázky.
Naštěstí v roce 2020 podařil udělat dotisk pro zájem dvou desítek zájemců a když už jsem toto nedokončené a nedotažené téma musel znovu otevřít, rozhodl jsem se tentokrát do něj investovat další čas a námahu, aby byl výsledek přesvědčivější. Dokonce jsem se odvážil napsat úvod.
Tomáš neměl rád řeči a zbytečné tlachání kolem díla. Jistě by se mu nelíbily texty kolem jeho díla ani v tomto katalogu. Ale má smůlu, není tady, a my musíme z úcty k němu jeho přístup trochu vzpomenout a zhodnotit, ať by na to řekl cokoliv. Nejen kvůli němu samému, ale i kvůli Vám, čtenářům. Tomáš si zaslouží katalog, kde si na něj někdo vzpomene, dá prostor jeho obrazům, zkusí se k nim vyjádřit nezávislý výtvarník a teoretik, bude tam pár duchovních slov i povrchních vzpomenutí v úvodu, curriculum i spousta neviditelné práce v pozadí toho všeho. Vždyť většina z nás jeho obrazy nikdy neviděla a ani neuvidí v galeriích, muzeích, neuslyšíme odborné přednášky, ani hodnocení jeho výtvarné cesty. Dopřejme mu tedy pár slov alespoň zde.
Jsem moc rád, že se tato kapitola podařila uzavřít s větším důrazem a kvalitou. Konečně snad už na nemusím myslet na další dluhy své roztěkanosti a nepokoje.
Byla to první ucelená práce s maličkým dosahem, ale velkým nasazením. Kdy jsem se musel probrat složkami z pozůstalosti, vybrat díla, nafotit je, připravit pro tiskové využití, seřadit materiály, požádat různé lidi o různé obsahové složky, domluvit realizaci, zajistit příspěvky, korektury, adresy, kontaktovat každého člověka, který katalog chtěl. Fakt jsem si to užil, protože tím vznikla vzácná skupina knih vytvořená pro konkrétní lidi. A o umělci, jehož dílo nikdo nikdy nezpracoval, navíc přítele a kolegu. Takže mám z toho všeho radost.
