Strážnická synagoga je památkově chráněný objekt, který dnes již neslouží svému účelu. Ačkoliv v minulosti byl kulturní, ekonomický, ale i obecně společenský a duchovní ráz města strážnickou židovskou komunitou významně spoluutvářen, do současnosti zůstala skromným pozůstatkem a symbolickým svědkem této historie stavba, na kterou jsou volně navázány další obsahy i konkrétní lidské osudy.
Když jsem s Filipem Gorazdem Martinkem začal začátkem letošního roku řešit knihu o Františku Cundrlovi a jeho díle, Filip mě zaskočil, že přede mě postavil hotový rukopis knihy jiné, kterou chtěl moc vydat. Nu, malá odbočka jistě nemůže uškodit, oslí můstek se nakonec protáhl vlivem Korony, komplikovaným porodem ISBN pod záštitou Církve československé husitské i složitou situací v době mezi dvěma vrcholy pandemie.
Kniha je spíše malá příruční knížečka, která obsahuje nejen schématické historické informace, ale má celou řadu zajímavých přesahů do filosofie, teologie a výkladu symbolů. Filip je nadšeným a vášnivým průvodcem tohoto kdysi mocného duchovního místa, dnes naplněného jen haraburdím, kýčovitými, obhroublými, neumělými obrazy místního lékaře/fušera. I když ve Strážnici působí již desítky let historik a archeolog Dr. Jiří Pajer, synagoze jako takové se dosud nevěnoval. Filip s nadšením průvodcoval, psal si poznámky, až vytvořil krátký rukopis, který chtěl převést na příruční knížečku, kterou by mohl zájemcům nabídnout.
Celý koncept knihy vznikal společně s projektem Hrdin(k)y 21. století, řešil jsem projekty souběžně a stejnými technologickými berličkami, protože obě zakázky odpovídali stejnému schématu, malá, levná, ekologická, příjemná kniha. Velká volnost v pojetí, ilustraci/dokumentaci, rozhodující cena. Proto je řešení dosti podobné, co do výběru materiálu i tisku v jediné barvě. Napříč těmto podobnostem jsou oba projekty dost rozdílné. Kniha má jiné proporce, zrcadlo taktéž, je osazena písmem Baskerville od Františka Štorma, zrcadlo je inspirováno britským typem sazby odborných publikací z poloviny minulého století (poznámky pod čarou v ústupkovém formátu, čistota, vzdušnost, jediné písmo, jediná barva, jeden materiál pro ilustrace i sazbu).
Na obálce vidíme ruce ve zvláštním gestu (fanoušci Star Treku už vědí), ano jedná se o židovské žehnající gesto, ze kterého vychází i slavný Spokův pozdrav. Jedná se o jeden z častých symbolů objevujících se na náhrobních kamenech Izraelitů. Dále otevřená kniha, Davidova hvězda a jiné. Autor si přál gesto dostat na obálku pro svůj duchovní význam a přesah do života čtenáře ve smyslu požehnání. Celkově řešení obrazové dokumentace knihy jsme zvolili prolnout fotorealitu do nového rozměru. Tento krok není samoúčelný, potiskový materiál není vhodný pro přílišné detaily, navíc jsme dílo redukovali na černou barvu, nemělo tedy smysl bojovat o zachování něčeho, co stejně nemůže konkurovat mobilním telefonům, drahým publikacím a jiným médiím.
Rozhodl jsem se na začátku projektu, že tento problém proměním v doménu originálního pojetí, puncu jedinečnosti a kvality a foto podklady jsem proměnil jistými detaily a šrafurou v komplementárním kontrastu v grafické listy, které podtrhují svéráz nejen knihy, ale také trochu přístup Hebrejů k zobrazování, takže spíše se vyjadřovat schematicky, písmem, obraz redukovat na atmosféru, potlačovat figuru, podobu, redukovat skutečnost na obrazový symbol nekonfliktního řádu. Využívám jisté geometrické zkratky automaticky generovaných posuvných obrazců k nastolení neviditelných řádů božích, zejména v nebeské kopuli.
Kniha by měla podpořit krásnou kulturní památku ve Strážnici, která bohužel leží zakonzervována v nedobrém stavu. Teď je k počtení aspoň zajímavý průvodce s duchovními přesahy, který mluví nejen o vlivu židovské obce, ale taktéž o Jednotě bratrské a připomíná kapitolu Husitů na Moravě. Tyto pro Strážničany nepopulární kapitoly patří jako dílek skládačky do uceleného pohledu na historii a jistě by v budoucích časech neměli být opomíjeny.
Spolupráce byla zajímavá a je jisté, že ne poslední. Každopádně vliv Koronaviru, protahování realizace projektu, propouštění v tiskárnách, navyšování nákladů, 24 verzí rukopisu, moje chyba ve výpočtu obálky, to všechno byly cenné zkušenosti, kterých si vážím a za které jsem vděčný.
