Brouk byl velmi intenzivní práce, ale už proto na něj hned tak nezapomenu. Dárek od přátel pro slavného zpěváka a frontmana Arakainu měl být něco zvláštního. Kluci napsali celý scénář, sehnali sponzory a byla to velmi příjemná komunikace i konzultace. První práce, kde jsem se řídil cizím scénářem, i když jsem si do něj občas dovolil trochu zasáhnout, nebo nechal věci vykreslit, jak mi to došlo nakonec lepší, přesto celá struktura pořád sedí originálu.
První vznikla demoscéna, kde Honza v klipu startuje pilu a brouk na něj zírá. Ta určila celou atmosféru a styl práce. Brouk je Kůrovci, hubiteli našich smrkových lesů, doufejme, že v budoucnu nepřejde na další dřeviny a neudělá z nás holopláně. Jelikož je to pořádný problém už více než dekádu a jehož důsledky pocítíme v příštích desetiletích téměř všichni při nedostatku smrkového dřeva, je určitě dobře, když se o něm aspoň mluví. Honza to udělal po svém a kluci mu k tomu vymysleli celou absurdní zápletečku, která měla splnit pointu Honzova Happy Metalu, čiliže něco bez hlubokých depresí.
Brouk je všudypřítomný, zlý, rozmnožený, arognatní a má Honzovy rysy tváře. je to nějaké ztělesnění jeho odvrácené tváře, jisté lidské žravosti, nezastavitelné lenosti, pohodlnosti i sobectví. Je to boj sám se sebou, který v podstatě nelze vyhrát, pokud nepromění sebe i celé bojiště.
I když Kůrovce porazí, zašlápne, ničeho nedosáhne v nekonečném množství zkázy těchto larev a brouků. Je nutno začít od začátku, musí se restarotvat celé nastavení člověka a přístupu k jeho hospodářství i celé krajině. Byla to skvělá spolupráce, díky za ni kluci.
